Sešity, publikace, hry a podněty pro rozvoj předškolních schopností a dovedností
SLUCHOVÉ VNÍMÁNÍ
-
- Sluchové vnímání, Bednářová Jiřina Šimonovy pracovní listy č. 15 – rozvoj sluchového vnímání, rozlišování hlásek, slabik, slov
- Sluchové vnímání pro děti od 4 do 8 let, Nakladatelství Raabe
- Bystrozraký Filip, Vančurová Eva
- Sluchové pexeso
- rozlišování různých zvuků (při zavázaných očích poznat zvuk sirek, peněz, klíčů, poznávání zvuků hudebních nástrojů, přírodních zvuků apod.)
- napodobování rytmu vytleskáním (říkadla, básničky)
- rozpoznání první hlásky ve slově (nejdříve určujeme samohlásky, až po jejich zvládnutí souhlásky; při zadávání vždy danou hlásku ve vyslovování zvýrazníme)
- rozpoznávání první hlásky: Pro práci použijeme předměty či obrázky. Obrázky jsou poskládány do řady vedle sebe a všechna slova začínají na stejnou hlásku. Dítě pojmenovává obrázky v pořadí zleva doprava a má poté za úkol nalézt společný znak všech obrázků, tzv. hlásku, na kterou všechna slova začínají. Snaží se vymyslet další slova, která začínají na danou hlásku.
- rozpoznávání první hlásky: Dítě poslouchá a rodič předříkává různá slova. Dítě zvedne ruku pouze tehdy, začíná-li slovo konkrétní, domluvenou hláskou.
- rozpoznávání první hlásky: Hledání obrázků, předmětů začínající konkrétní hláskou. Připravíme nejrůznější předměty či obrázky. Po vyhlášení konkrétní hlásky dítě vybírá z nabízených předmětů, obrázků ta, která začínající danou hláskou.
- hádanky s určováním hlásky – například: „Začíná to na S, je to zvíře a má to dlouhý chobot. Co je to?“
- rozpoznání poslední hlásky ve slově (nejprve samohlásku, až po zvládnutí případně i souhlásku; a opět je zpočátku velmi zvýrazníme)
- rozpoznání hlásky uprostřed slova – dítě se snaží správně určit, zda přednesené slovo obsahuje danou hlásku
- podobně (jako je uvedeno výše pro hlásky) pak rozpoznávání předem dohodnuté slabiky, kterou při přednesu, v počáteční fázi můžeme, můžeme zvýraznit
- rozdělování slov na slabiky – vhodné s vytleskáváním
- vymýšlení slov, začínajících na nějakou zadanou hlásku
- vymýšlení slov, která začínají na stejnou slabiku (KO-lo, KO-pačky, KO-loběžka…)
- vyhledání předmětů v místnosti začínajících na určitou slabiku nebo hlásku
- slovní fotbal (na poslední hlásku, slabiku)
- neverbální reagování na danou hlásku (například: domluvíme se, že každá hláska S nás probudí – takže ležící dítě, když ji v našem vyprávění uslyší, tak zvedne hlavu, nebo ruku; cvičí se tak současně i pracovní pozornost)
- poznávání rozhláskovaných slov – nejprve trojhlásková (např. předříkáváme po hláskách: s-ý-r, d-ů-m, č-á-p,…atp., následně po zvládnutí kratší slova vícehlásková – například: m-á-m-a, d-o-m-a, a-h-o-j atp.)
Sluchové rozlišování (diferenciace):
- nabízení dvou různých nebo stejných slabik, kdy dítě musí určit, zda jsou stejné nebo odlišné
- nabízení dvou různých nebo stejných slov (i nesmyslných) a musí určit, zda jsou stejná nebo jiná (např. dos/doc, fon/lon, kůže/gůže… )
- Nahlas a zřetelně předříkáme dvojice slov: např. kos–koš atd. Dítě má poznat, zda se jedná o stejná či odlišná slova. Postupně aktivitu ztěžujeme použitím delších slov, která jsou obtížnější v rozlišení.
ZRAKOVÉ VNÍMÁNÍ
- Rozvoj zrakového vnímání: Jak krtek Barbora uviděl svět 1. díl – Jiřina Bednářová
- Shody a rozdíly – Zdeňka Michalová
- skládání obrázků z drobných dílků – puzzle, rozstříhané pohlednice, fotky a jiné obrázky (dítě je může samo s dopomocí rozstříhat – cvičí se tím současně obratnost jemné motoriky)
- skládání různých mozaikových stavebnic (z barevných dílků se tvoří různé tvary podle předlohy apod.)
- hledání cesty bludištěm (buď ukazovat správnou cestu prstem, nebo může cestu kreslit a procvičovat tak i grafomotoriku)
- rozlišování figury a pozadí (bývá často i v dětských časopisech): vybarvování plošek podle značek čímž vynikne nějaký připravený obrázek, hledání obrázků ve změti čar, vyhledávání „ukrytých“ věcí na obrázku, hledání překrývajících se obrazců, později třeba i některých písmen
- vyhledávání dvou shodných obrázků mezi více obrázky, které se liší vždy v nějakém v detailu
- vyhledávání drobných rozdílů na dvojici obrázků (je vhodné, když nejprve rozdíl představuje odlišný detail, později se jedná o drobný rozdíl mezi obrázky v jejich vodorovné a následně pak i svislé rovině).
- vyhledávání jednoho odlišného obrázku v řadě podobných obrázků (opět optimální je, když se obrázky liší nejdříve detailem a až později i dílčími změnami ve vodorovné a následně pak i svislé rovině)
- hledání v časopise nebo novinách dohodnuté písmeno nebo nějaký znak – „Kolik takovýchto znaků/písmen dokážeš najít tady na té stránce (nebo v tomto článku) za minutu?“ apod. – dítě nemusí písmeno znát – jen si v dané chvíli správně zapamatovat jeho tvar)
- Dobble
- Puzzle
- Domino
ŘEČOVÉ DOVEDNOSTI
- Čtení pohádek, říkanek
- Doplňující otázky – dále pracovat s textem
- vedení dítěte k vyprávění: o činnostech, které dělá, co vidělo, děj pohádky apod.
- přehrávání děje s maňásky, či loutkami, za které dítě mluví
- povídání nad obrázky, nechte dítě povídat o tom, co je vyobrazeno
- předkládání předmětů, obrázků nebo předříkávání názvu věcí – dítě říká, k čemu daná věc slouží
- dovyprávění krátkého příběhu nebo dokončení věty
- počítání slov v krátké větě (s jednoduchým vysvětlením, že věta se skládá ze slov, použít v zácviku jednoduché příklady na větě o třech slovech)
- má-li vaše dítě ještě problémy s výslovností, nebo pokud mluví nápadně špatně na svůj věk z hlediska stavby věty, slovní zásoby, konzultujte určitě tuto věc s odborným logopedem. V tomto věku již opravdu není nač čekat, čím dříve se začne s nápravou, tím větší šance na zlepšení a minimalizaci problémů ve škole.
PŘEDMATEMATICKÉ SCHOPNOSTI
- Počítání soba Boba – 1 díl – Jiřina Bednářová
- Brzy budu počtářem, Věra Kárová
- Člověče nezlob se
- Hra Klapky
- Domino
- budování pojmů vedoucí k porovnávání, srovnávání a následně vytvoření představy množství (malý – velký; málo – hodně; krátký – dlouhý; široký – úzký; menší – větší; kratší – delší…)
- vedení dítěte k tzv. párovému přiřazování (k řadě kostek přidat další řadu o stejném počtu; k hrnečkům přiřadit lžičky apod.)
- vedení dítěte ke třídění (podle barvy, podle velikosti, podle účelu…)
- vedení dítěte k řazení předmětů podle velikosti, pojmenování toho, který prvek je nejmenší, největší
- při hře s kostkami, kuličkami, kamínky a podobně (vždycky za pomoci manipulace s předměty) upřesňování operace „přidej“ a „uber“, případně „kolik jich pak bude?“; u předškoláka úplně stačí, pohybuje-li se v počtu kolem pěti
- postřehování počtu: „Kolik ukazuji prstů?“ – cílem je, aby je dítě nepočítalo stále po jedné, ale aby na první pohled označilo počet
- Postupně vedeme k počítání prvků ve skupině a k vytváření skupin s daným počtem prvků (- spočítej mi, kolik je tady kostek; udělej mi hromádku, na které budeš mít 4 kostky
PŘEDČTENÁŘSKÁ GRAMOTNOST, PROSTOROVÁ ORIENTACE
- Orientace v prostoru a v čase – Jiřina Bednářová
- rozvíjení oblasti obecné informovanosti – práce s obrázkovými slovníky, dětskými encyklopediemi
- rozpoznávání a pojmenovávání předmětů, barev, geometrických tvarů, zvířat, rostlin, běžných nástrojů, činností atp.
- užití pojmů: dnes, zítra, hned, jindy, pozítří; orientace v týdnu, měsících, ročních obdobích
- zaměření se na znalost relativního trvání časových úseků (co je delší – jeden týden nebo sedm dní)
- rozvíjejte chápání sledu událostí – logického řazení děje v čase – využívejte vypravování, obrázkové příběhy můžete rozstříhat a nechat dítě správně seřadit apod.
- nacvičování základních pojmů (nahoře, dole, uprostřed, před, za, hned před, hned za, mezi, pod, vedle, u) za využití názorných pomůcek – pomocí uvedených předložek vést dítě k popisu polohy objektů vzhledem k vlastní osobě
- určování vzájemné polohy dvou různých objektů (např. pod stolem je židlička); rozhodování o vzájemné poloze dvou objektů (je – není něco v tašce)
- vyhledání věcí na obrázku s pojmy dole/nahoře, vpravo/vlevo
- popisování cesty do obchodu, parku apod. s pojmy vpravo/vlevo.
- zakreslování jednoduchých obrázků podle diktátu (zakresli na výkres do pravého rohu nahoru míček…)
GRAFOMOTORIKA, VIZUOMOTORIKA
- Rozvoj grafomotoriky, Bednářová Jiřina
- Mezi námi pastelkami (3-5 let, 1. díl), Bednářová Jiřina
- Co si tužky povídaly (4-6 let, 2. díl), Bednářová Jiřina
- Na návštěvě u malíře (5-7 let, 3. díl), Bednářová Jiřina
- Kreslení před psaním, Bednářová Jiřina
- Jedním tahem-uvolňovací grafomotorické cviky, Bednářová Jiřina, Šmarda Richard
- Šimonovy pracovní listy č. 5, 9 – grafomotorická cvičení
- náměty na uvolnění rukou – http://www.jak-spravne-psat.cz/
- Čáry, máry I., Michalová Zdeňka
- Cvičení pro rozvoj jemné motoriky a psaní – Pavel Svoboda
- Vizuomotorické listy 1. díl – Ivana Vlková
- uvolňování ruky a rozvíjení elementárních grafomotorických dovedností
- při uvolňování postupujte od velkých tahů na velké ploše, kdy pohyb vychází z ramene, bude-li cvik zvládnut ve velkém, pokračujte v psacím pohybu vycházejícím z lokte, nakonec po zvládnutí vycházejte z pohybu v zápěstí a z pohybu vycházejících z prstů
- práce na papíru velkého formátu, nejméně A3, kreslit kruhy, rovné čáry ovály, oblouky s vratným tahem.
- nacvičování špetkovitého držení tužky pomocí „ špetění“, tzn. jakoby solit mouku, písek pomocí palce, ukazováčku a prostředníčku; kreslit tak např. obrazce na tácek, pískoviště apod.; možno využít trojhranné pastelky/ o větším průměru
- obkreslování podle předloh, dokreslovačky
- skládání kostek/lega/puzzlí/mozaiek podle vzoru
- kreslení přes průsvitný papír, přes fólii
- vyhledání obrázku ve změti čar a jeho obtažení
- sledování čáry prstem, pastelkou
- modelování, práce s hlínou, plastelínou
- využívání omalovánek/domalovánek
POZORNOST, PAMĚŤ
- Dobble – hra
- PEXESO
- opakování krátkých úseků rýmů, písní, básniček, rozpočítadel
- zapamatování si prodlužující se řady slov ve větě (například. V zahradě rostou jablka. V zahradě rostou jablka a hrušky. V zahradě rostou jablka, hrušky a švestky. A tak podobně dále větu rozvíjíme).
- vyřizování jednoduchých vzkazů jednotlivým členům rodiny
- využití hry „Přijela tetička z Číny“ – Hráči k větě „Přijela tetička z Číny s kufrem, z kterého vybalila …“ postupně přidávají slovo. Následuje další hráč, který větu a první slovo zopakuje a k tomu přidá další slovo. A tímto způsobem pokračují ostatní a počet slov ve větě narůstá. Obměnou této hry může být úvodní věta: „Kdybych jel na pustý ostrov, tak bych si s sebou vzal…“
JEMNÁ A HRUBÁ MOTORIKA
- K procvičování jemné motoriky je vhodné: modelování, vytrhávání z papíru, vystřihování, sestavování řetězu z kancelářských sponek, navlékaní korálků, zapínání knoflíků, zipů, háčků, zavazování tkaniček, oblékání se, oblékání panenek.
- K procvičování hrubé motoriky je vhodné: překonávání určité vzdálenosti či překážky přeskokem, výskokem, skokem (přes lavičku, polštář apod.), udržování rovnováhy (přecházení po provaze položeném na zemi, hra na sochy), skákání po jedné noze, chytání a házení míče, skákání přes švihadlo, zvládání jednoduchého rytmického pohybu (vhodné je spojení určitého pohybu s říkankou nebo písničkou, s hudebním doprovodem)
SOUSTŘEDĚNÍ, PRACOVNÍ VÝDRŽ, PRACOVNÍ NÁVYKY
- Pro rozvoj soustředění, pracovní výdrže u jedné úkolové činnosti, schopnosti vyrovnat se s drobným neúspěchem používejte různé (i zde zmíněné) materiály
- Účelem při tom je, aby si dítě postupně zvykalo na takovéto úkolové situace a učilo se v nich neodbíhat k jiným činnostem a snažit se pracovat až do ukončení úkolu.
- Zadávejte proto dítěti jen tak časově „dlouhé“ úkoly, jaké je aktuálně dítě zvládnout! Snažte se předejít tomu, že budete pracovat sice déle, ale za cenu různého odbíhání dítěte od úkolu. – Dítě by takto bylo podporováno v nežádoucím návyku
- Do konce dovedený krátký úkol má mnohem vyšší hodnotu než delší čas věnovaný procvičování, ale s různým přerušováním, odbíháním a případně i nedokončením započaté práce.
- Snažte se vždy dítěti předem avizovat, kolik toho chcete procvičit. Někdy je to možné ukázat názorně na počtu příkladů (třeba jedna stránka s obrázky na hledání rozdílů apod.), někdy je potřeba vymezit váš časový plán jiným, pro dítě srozumitelným způsobem. Chce-li pak dítě pokračovat dál a jeho pozornost je stále kvalitní, nic tomu nebrání – do její únavy a výraznějšího kolísání.
- Schopnost soustředění na jednu činnost a vůle k dokončování započatých úkolů jsou také do značné míry dovednosti, které lze trénovat, i když jsou značně závislé také na neuropsychické vyzrálosti dítěte, kterou je potřeba respektovat (viz třetí odrážka)
- Učte také dítě rozlišovat postupně mezi zcela volnou hrou a úkolovou činností (byť prováděnou hravou formou)
- Trénujte dítě v samostatnosti – ukládání si svých věcí a hraček, příprava baťůžku do školky, oblékání se apod.
SOCIÁLNÍ DOVEDNOSTI A EMOČNÍ ZRALOST
- trénujte dítě ke zvládnutí odloučení se od rodičů
- trénujte dítě k sebekontrole a schopnosti odložit bezprostřední splnění svých přání
- posilujte schopnost dítěte zvládat vlastní emoce (vztek, zlost…)
- veďte dítě k respektování jiné („nerodičovské“) autority
- umožněte dítěti dostatečný pobyt v kolektivu vrstevníků a veďte jej ke spolupráci s ostatními dětmi
- trénujte dítě v dodržování stanovených pravidel chování; pravidel hry apod.
VŠESTRANNÁ PŘÍPRAVA DÍTĚTE DO MŠ:
- Šimonovy pracovní listy
- Mezi námi pastelkami – Jiřina Bednářová
- Mezi námi předškoláky – Jiřina Bednářová
- Všestranná příprava do školy – Jiřina Bednářová
Zdroj: https://www.pppnj.cz/pro-rodice-a-klienty/jak-rozvijet-predskolaky/
